Ráno naprosto "podle pravidel" putoval Večerníček po kruhu. Nejdřív nám "náladoměr" ukázal, že to bude dnes asi fajn :-). Otázkou do kruhu bylo: Na co se dnes těšíš? "Učíme se odpovídat celou větou :-). Většina dětí se těšila na dravce, některé do školy a některé domů.
Protože to šlapalo jako po drátkách, zazpívali jsme si "Moudrého muže" a pak hurá do psaní - čekala nás dvojka. A ta je tedy pěkně těžká .:-). Nejdřív jsme psali dvojky na tabuli, pak jsme uvolńovali ruce a odvážně se do toho dali. Ten úchop nás pořád trochu zlobí.
Až uvidíte sešity Moje psaní, opět nehledejte "červenou" a pokud tam bude, tak je od Vašeho dítka. Dnes si třeba měly děti barevně obtáhnout to, co se povedlo - ne to, co se nepovedlo. Měly vybrat "královny dvojky". A asi je to bavilo, protože někteří si vzali další list s psaním dvojky "z kaslíku", někteří to chtěli trénovat ještě o přestávce, jiní doma :-). Někteří si nechali sešity u mě.
Za tuto hodinu jsem jim opět poděkovala, protože byla moc prima a dokonce jsme mohli při psaní poslouchat tichou "přemýšlecí" hudbu.
Po přestávce jsme se zase rozdělili do dvojic jako včera a nemusela jsem nic říkat, všichni věděli, co mají dělat .Bylo to neuvěřitelné, ale já pořád nemohu nic prozradit :-). Takže "bližší" fotky a možná videa až později :-).
Ale možná se nenápadně zeptejte dětí, jestli náhodou neumí marťanštinu :-). To je totiž moc těžký jazyk a mnoho lidí se jím nedomluví :-).
Terezka řadila materiály do portfolií, já obcházela a pomáhala - ale moc děti nechtěly :-).Škoda jen, že ne všichni dokázali pracovat potichu :-) a rušili i děti z jiné třídy.
Pak už jsme šli na dravce :-). Děti byly hodné, skoro hodinu stát na místě bylo pro některé těžké - pro mě taky, ale moc se nám všem líbilo.
Když jsme přišli zpět, bylo jasné, že jediné, co má šanci je pohádka - tak jsme si pustili tematicky :-) Krtek a orel (díky Terezko, to byl nápad :-).
Takže díky za dnešní den.Třešničkou na dortu pro mě byl dárek od bývalých žáků, který mi dnes přinesly dvě bývalé žákyně. Vyhrkly mi slzy, takže jsem musela na chvíli pryč, aby nebyli prvńáčkové vystrašení. Stýská se mi po nich, ale díky těm Vašim prvňáčkům je to stýskání snesitelnější :-). Proto jsem se na ně ráno tak těšila :-).
Dnes jsem zapomněla, ale když si náhodou vzpomenete Vy :-) a máte doma - staré noviny, prosím, zítra by se nám hodily na vyrábění. Díky.
Žádné komentáře:
Okomentovat