Nebudu lhát, že jsem měla z dnešního dne malilinko obavy, jak to vše dopadne. Říkala jsem si, že včera to bylo pro děti náročné - Den otevřených dveří a dnes tak vzácná návštěva. A čím jsem se ráno blížila ke své třídě, tím míň jsem se bála, protože za chvilku začaly chodit děti a já ve vzduchu cítila pohodu, která se na ranním kruhu potvrdila. Jen jeden chlapeček se svěřil s trápením a pár dětí mu řeklo, že mu přejí, aby vše dobře dopadlo. Na kruhu jsme se dnes nezdrželi dlouho a vrhli jsme se na písmenko s. Je to docela těžké písmenko, takže jsme zase zkoušeli a zkoušeli a pak se již první odvážlivci vrhli do písanky. Některé děti zvládly práci ve škole, jiné si ji vzaly domů a zítra přinesou. Je to jejich volba :-). Byla jsem překvapená, jak jim to hezky šlo a jak opravdu zodpovědně se snaží odhadnout, jestli spíš "dodělají" za každou cenu, nebo dokončí doma.
Druhou hodinu jsme se vrátili k tomu, co dokáže háček ve slově. Nejdřív jsem napsala pár slov na tabuli, děti se střídaly ve čtení. Pak si ale všechny děti musely zakrýt oči a já slíbila kouzlo :-). A když otevřely oči, měly opět číst ta slova. Jenže místo ples - byla pleš, místo slova ves, byla veš atd. Okrajově jsem jim řekla, že ten háček vymyslel kdysi dávno jeden moudrý pán. A hned jsem navázala (a pantomimicky předvedla), co vše může být háček - háček na ryby, na ručníky, na háčkování ...Na tabuli byl zakrytý příběh. Postupně jsme karty četly a před každou další vymýšleli, co by mohlo následovat (tzv. čtení s předvídáním). Děti měly naprosto skvělé nápady. Když už se schylovalo k závěru, jejich fantazie se pěkně "rozjela" :-). Příběh jsme pak přečetli hravě v Pepovi v podobě malovaného čtení. Hračkou bylo pak vyškrtat slova ve větách, která tam nepatřila (čtení s porozuměním).
Skvělá hodina :-), za kterou jsem dětem poděkovala, protože pracovaly moc fajn.
Po přestávce jsme se rozešli do center, která celkově dnes byla klidnější a "pracovitější" :-).A chvíli po začátku center dorazila milá paní Hana Mühlhauserová.
Pokud budete "googlovat", tak zjistíte, že paní Mühlhauserová je nejen autorkou Pepy, ale mnoha učebnic pro první stupeň - také naší bývalé Prvouky, Živé abecedy, které ovšem vznikaly zhruba před necelými dvaceti lety.....Dnes má vlastní nakladatelství, kde se narodil i Pepa :-) a další nové knihy pro první stupeň.
Když se podíváte i do písanky. ...všude najdete její jméno.
Paní Hana Mühlhauserová je také bývalá učitelka, lektorka pro učitele prvního stupně, patří v rámci republiky jedné z
nejúspěšnějších co do počtu seminářů a hlavně jejich obsazenosti.
Jeden takový její seminář jsem navštívila - asi to tak mělo být :-), jen jsem netušila, jak moc jsme na jedné vlně a to nejen, že fandí programu Začít spolu. Moc si jejích rad vážím, červenám se, když mě chválí a tak asi byly pochopitelné mé obavy z její návštěvy u nás ve třídě (mimochodem to byl její nápad, když viděla a četla naše stránky). Strávili jsme dnes spolu s ní ve třídě dvě hodiny a pak jsme pokračovaly v povídání ještě velkou část odpoledne. Paní Mühlhauserová bydlí na Moravě, ale zde na Šumavě má chalupu, kam ráda jezdí.
Děti pro naši milou návštěvu měly připravené krásné otázky, dopisy, obrázky. Dnešní hodnotící kruh byl nádherný a dojemný.
Jen na samém konci ...když naše milá návštěva mohla nasypat do sklenice přání ...bylo dojetí vystřídáno radostným "řevem", protože sklenice prostě zavřít nešla !!!
Moc děkujeme za její milou návštěvu a za krásný dárek, který jsme dostali - víte, jaký? Snad vám děti řeknou :-).
Dnešní den byl moc fajn, děkuji za něj. Dětem, vám (kteří jste pomáhali psát dětem dopis, složit básničku :-), Terezce za podrobnou fotodokumentaci. A protože se u nás paní Mühlhauserové prý líbilo, přijede prý zase brzy se na nás podívat.
Zítra budeme dál trénovat chvíli psaní, čekají nás dvě hodiny matematiky a na závěr skleněnkování a kocour Modroočko.
Fotky paní H. Mühlhauserové zveřejňuji s jejím laskavým svolením.
Mili zaci, pani ucitelko i Terezko,
OdpovědětVymazatdekuji za prijemne chvile ve skole, za moznost byt s vami, podivat se, jak pracujete s Pepou... Detem a rodicum patri muj dik za vzkazy, pranicka, obrazky. Verte, ze jsem videla desitky vynikajicich hodin v 1. tridach po cele republice. Ale dnes jsem ve vasi tride videla a hlavne slysela neco, co nikde jinde. Neco, co bychom se meli mi dospeli od deti ucit. Bylo to vzajemne hodnoceni spolecne prace. Deti umely nejen s nehranou radosti rici, co se jim libilo, pochvalit kamarady, ale dokazaly take slusne kamaradum rici, co se jim nelibilo, co je rusilo, navrhnout, jak to priste udelat lepe. Bylo to uprimne, otevrene, vystizne a poucne. Naucit se cist pismenka zvladne dite samo, bez pani ucitelky. Ale fungovat v kolektivu, chovat se k sobe slusne, respektovat pravidla, umet si vzajemne pomoci, vyjadrit svuj nazor... to se bez vynikajiciho vedeni deti samy nenauci nikdy. A v 1.A ve Volyni to pani ucitelka s pani asistentkou dokazala behem par mesicu. Klobouk dolu. Hana Muhlhauserova
Omlouvam se za psani bez carek a hacku. Nemam k dispozici lepsi techniku a nechtela jsem cekat s pochvalou 3 dny nez prijedu ze Sumavy domu. H. Muhlhauserova
OdpovědětVymazatA pak dětem vysvětlujte, co dělá háček :-).
OdpovědětVymazatDěkujeme za Pepu, koberec, písmenka, ale hlavně za Vaši návštěvu a držení palců. Váš komentář mě dojal k slzám, zítra dětem vyřídím pozdravy a to, co jste napsala. Už teď se těšíme na další návštěvu. jp