pondělí 10. února 2020

Dnešním dnem nám začalo druhé pololetí. Přeji všem nám, aby se nám dařilo "na všech frontách". Ráno jsme začali novou písničkou " Kozel", protože nám nešel internet :-). Bylo nás dnes jen 17, takže přejeme marodům brzké uzdravení.
První hodinu jsem měla připravenou aktivitu "hlasatelé" - děti již znají, ale hned bylo jasné, že hlavním tématem bude vítr. A jeden prvňáček nám dokonce nabídl, že nás poučí, co dělat a nedělat, když je silný vítr. Řekl to moc hezky (za mě :-)).
Pak jsem se ptala na vysvědčení - docela mě některé odpovědi překvapily - na jedné straně si některé děti pamatovaly, na co si mají dát pozor  a na straně druhé některé děti říkaly, že vlastně neví, jestli jim to rodiče četli ...čemuž moc nevěřím :-).  Jeden chlapeček úžasně vyprávěl, jak musel dědovi vysvětlovat, proč nemá na vysvědčení známky :-), ale prý mu za to děda dal odměnu :-).
Druhou hodinu jsme tedy hráli "na hlasatele" - aktivita spočívá v tom, že položím otázku (otázky, téma) a vylosuji dvojice, které spolu budou po dobu 5 -7 minut hovořit na dané téma. Téma a otázky byly vzhledem k jarním prázdninám jasné. Úkolem dětí je vždy prezentovat - jako hlasatel, co se od druhého dozvěděl. Asi tušíte, k čemu taková krátká aktivita je dobrá - jednak děti se učí komunikovat s někým jiným, než by si třeba vybraly, učí se naslouchat a zpracovat informace a ty pak sdělit. A aby to dnes bylo trochu pestřejší, tak si každé dítko vytáhlo z pytlíku roli, ve které to bude hlásit - role byly malé dítě (mimi), stará babička nebo děda, showman, zloděj. V té roli pak měl odpovídat (prezentovat) odpovědi - co se dozvěděl. Myslím, že jsme se všichni pobavili :-). Kdo nechtěl, mohl samozřejmě nemluvit v roli. Prostě takový docela veselý začátek druhého pololetí.  Ani jsem nevěděla, že Terezka fotila ...
Třetí hodinu jsme se ještě naposledy vrátili k jarním prázdninám na pracovním listu. Bude v portfoliu. Všechny děti ho krásně stihly, někde jsme trochu pomohly s Terezkou. Ta stihla asi tedy i fotit .:).
Poslední hodinu jsme se věnovali Pepovi, četli jsme. Částečně jsem zkontrolovala domácí úkoly - ten, kdo neměl, musí mít zítra ráno. Pokud mít nebude, musí dodělat po vyučování.
Pravidlo tedy jsme si vysvětlili - když se stane, že zapomeneš úkol, tak se omluvíš. Nic se nestane, to se prostě občas stává. Budeš mít šanci úkol přinést další den ráno. Pokud zapomeneš, uděláš úkol po škole.
Někdo navrhoval to dát do třídních pravidel, ale vysvětlili jsme si, že to tam nepatří a proč.
Některé děti neměly opravená centra. Určitě zítra mít budou.
Veliká pochvala za několik málo autorů dobrovolného úkolu - prázdninového deníku - všichni autoři úkol zvládli - jen někteří více sami, někteří s velikánskou pomocí maminky - samy děti uznaly, že práce, kterou dělá dítko samo nebo s malou pomocí, má prostě větší cenu než práce, kterou mu bezchybně udělá maminka. Tím se nechci nikoho dotknout - chápu to jako učitelka i jako máma, ale prostě ta radost, když to dítě zvládne samo je jiná. I tak si ale odměnu zasloužili všichni a určitě se pochlubili "zvláštním bonusem".
Děti přinesly domů čtrnáctidenní plány - podle domluvy tedy odevzdáte až 24.2., kdy dostanete další.  Prosím, kdo ještě nepřinesl penízky podle rozpisu, zkuste co nejdříve. Děkuji. A také se těším, že se někdo z řad rodičů odváží přijmout výzvu...

A takhle jsme se dnes měli :-).


 Běžně komentáře k fotkám nedávám, ale tento pohled P. ( i dalších) kolem stolu je ...no vlastně bez komentáře :-)







Žádné komentáře:

Okomentovat