Začátky jsou pro ně opravdu hodně náročné - to jsem si musela několikrát opakovat na konci vyučování...Vlastně jsem si to uvědomila již během druhé hodiny, kdy se děti vrtěly, povídaly a tak nějak ani zvednutá ruka (náš už skoro fungující signál) nefungovala - a vzápětí mi došlo, že ty úžasnňáci vydrželi skoro celou hodinu sedět ráno na ranním kruhu a učili se naslouchat a neuvěřitelně se jim to dařilo. A tak jsem rozhodla, že asi bude nejlepší, když si budou chvíli hrát :-). Rázem byly děti nejhodnější.
Pak se ale stalo, že jedna hra zůstala na koberci a dokonce došlo k malému poškození. Vše se okamžitě vyřešilo - řešíme tím, že se ptáme, co s tím a jak to vyřešit. Snažím se dětem nedávat hotová řešení - jo, zabere to čas, ale vyplatí se to. A tak společnými silami hru děti uklidily a dva báječní kluci nabídli, že doma rozbitou část hry opraví - díky :-).
Pracovali jsme dnes dál na seznamování - všechna jména si úplně jistě nepamatujeme ani my s Terezkou, natož děti. Házeli jsme zase míčem a říkali jména - dětem to šlo. Pak jsme pátrali, na jaká písmena naše jména začínají a následně pomocí víček měl každý zkusit vytvořit počáteční písmeno svého jména. Kdo nevěděl, řekl si o pomoc - ne nám, ale vzájemně mezi sebou. Jupííí.
Po velké přestávce jsme si povídali, o tom jaká je naše škola, co ji chybí, co by si přáli - a překvapivě jejich přání byla velmi skromná (až na přání interaktivní tabule - překvapil mě jeden kluk, který tento pojem znal). Slíbila jsem jim, že jsem to už také říkala panu řediteli a že pokud na ni budou peníze, že nám ji pořídí :-). Pak jsme do prvouky školu malovali. Také jsme zpívali - nejen Večerníčka, který nás svolal na ranní kruh, ale také během malování :-)-
Původní plán jít ven nevyšel - protože barva na semaforu se změnila - zeptejte se dětí, co je semafor..
A z čeho jsem měla dnes radost největší? Představte si, že ty vaše děti, když jsme se sešli na závěrečném kruhu dokázaly říct, že dnes nebylo vše v pohodě, ale také pochválit kluky, kteří včera trochu víc rošťačili. Ptala jsem se, co by nám pomohlo, protože všechny ruce se hlásily, že se s tím něco musí dělat - a najednou pár dětí téměř najednou vyslovilo, že POTŘEBUJEME PRAVIDLA!!!!
Ano, je to cíl tohoto a následujícího týdne nebo ještě dýl, ale že potřeba přijde tak brzo - fakt jsme s Terezkou nevěřily svým uším. Jsem přesvědčená, že až potřeba pravidel, která vyjde od dětí je šancí na to, že pravidla mohou fungovat. Takže myslím, že už v pátek mi nějaká navrhnou.
A když ne, budeme na nich pracovat dál.
Co mi ještě udělalo radost? Co mě rozesmálo?
Jedna holčička, která ráno byla první ve třídě, se mě zeptala, jestli může sundat všem dětem židle. :-)
Dvě holčičky nastříhaly doma malé hadříky, které se nám budou hodit na ty stírací tabulky. Jeden kluk přinesl pro děti plný kornout bonbónů a taky jedna holčička, takže jsme i mlsali :-).
Na závěr jsme využili toho, že vedlejší druhá třída byla na plavání a my si aspoň zahráli hru Cukr, káva, limonáda.
Díky za komentáře v emailu, ale klidně je můžete psát sem :-).
A nebojte se, stále tak dlouhé reporty asi nebudou - ale teď jsme toho všeho "poprvé" plní asi všichni :-).
Zítra nezapomeňte dětem připomenout, že si mají vzít Živou abecedu !!!!Děkuji.
A TOTO JSTE UŽ VIDĚLI :-)? STRAKONICKÝ DENÍK
Díky za vaše psaní,za to,že tímto způsobem můžeme nahlédnout za dveře 1.A a dozvědět se, jakým způsobem děti vedete a co prožívají. Moc se mi to líbí.
OdpovědětVymazatChadim
Dobrý den, moc děkuji za nahlédnutí :-) i zpětnou vazbu. Nám se taky ve škole líbí :-).Až se trochu sžijeme:-), tak můžete nahlédnout za ty opravdové dveře :-).
Vymazat