opět díky za hojnou účast.
Dnes jsme pracovali na téma ZOO - četli jsme v Pepovi, řešili slovní úlohy ze ZOO.
Moc mě zaujaly zajímavé názory dětí na zoologické zahrady.
Ve druhé skupině vypadával internet - prý to bylo na více místech. Stalo se to poprvé, tak snad ve středu už to bude ok.
Už dorazily první inventury - děkuji. Moc by mě zajímalo, jak se vám dařilo společně společný úkol splnit. A vidíte v něm nějaký smysl? Užili jste si to?
Také ještě doplnění k plánu...
Já vím, že si říkáte, že dítě prostě nic dělat nebude. Já si myslím, že to bude jinak.
Proč jsem se tak rozhodla?
Jednak jsem podle prací, co posíláte, zjistila, že někdo "stíhá" v pohodě, někdo jen tak tak, někdo prostě potřebuje více času. Někdo je naopak dál, než je plán.
Dalším důvodem bylo, aby si děti zkusily "plánovat" a věřte, že "zaškrtávátko" může mít fakt magickou moc a přinese úlevu a pocit úspěchu.
Je jasné, že se to asi bez vaší pomoci neobejde. Jen, prosím, zkuste přenést aktivitu - iniciativu na dítě - ono musí přijít a požádat o pomoc - prostě to zkuste obráceně. Ne - ty teď uděláš tohle a tohle a já ti to zkontroluji, ale - co teď budeš dělat...kdy máš v plánu písanku... když budeš chtít, mohu ti s tím pomoci nebo pak zkontrolovat. Možná, že to tak děláte.
Určitě záleží, jak dítě čte - jak si třeba přečte zadání, slovní úlohu, pokyn v Pepovi apod.
Možná, že dítě stráví hodně času nad tvorbou své knížky (už jsem slyšela, že někdo si bude dělat herbář - jupííí), ale musí naplánovat i to, co ho prostě baví míň.
Písanka 3 je poslední, 4 dostanete na procvičení na prázdniny. V matematice i v Pepovi jsme "v pohodě". Není důležité mít "vyplněné" sešity, ale ukázat, dokázat si, to co umím.
Věřím, že mi rozumíte.
Vydržíte to? Co si myslíte, jak to dopadne? Taky máme přece plány a ty se nám občas podaří a občas nepodaří splnit. Ale dokážeme (a podle reakcí např. v hodnotících kruzích při práci ve škole ) vím, že děti dokážou, ačkoliv jsou ještě docela malé říct - že si to špatně naplánovaly, že třeba se u toho hádaly apod.
A také vím, že mnohé z toho všeho děláte. Ještě jednou moc děkuji za neuvěřitelnou spolupráci. Opravdu si toho moc vážím.
Téma vlastní odpovědnosti je jedním z
pilířů, o který se program Začít spolu opírá. Děti se učí plánovat, řídit svoji
práci a přebírat za ni zodpovědnost.
Na co se ptát, když podporuji dítě v
jeho
samostatnosti a zodpovědnosti
během výuky?
•
Naučíš mě také to, co ses dnes naučil/a?
•
Co ti udělalo radost, co ti šlo dobře?
•
S čím jsi měl/a největší potíže? Jak sis s nimi
poradil/a?
•
Pomohl ti s prací někdo?
•
Co uděláš pro to, aby ses naučil/a…?
•
Jaký máš plán, jaké uděláš další kroky?
•
Potřebuješ pomoci? Komu o pomoc řekneš?
•
Přemýšlejte, co je pro dítě důležité, nepodstatné věci
neřešte.
•
Předávání odpovědnosti dělejte postupně.
Nechte proběhnout situace,
kdy dítě zažije i mírné nepohodlí nebo selhání.
Pokud je
dokáže zvládnout samo, udělá velký krok k samostatnosti.
•
S předáním zodpovědnosti přichází i důvěra v to, že to
dítě zvládne.
•
Dejte dítěti prostor - rozvíjejte jeho vlastní
iniciativu a kreativitu. Pokud dítě projeví zájem zkusit to samo, podpořte ho.
•
Nechte dítě rozhodovat a jeho rozhodnutí respektujte.
Odpovědnost
znamená pro dítě i přijetí důsledků, které jeho jednání způsobí
Omlouvám se za dlouhé čtení - tedy, jestli jste dočetli až sem.
V pondělí 25 nastupují od nás ze třídy pouze 3 děti. Příští týden si řekneme, jestli se "můj plán" osvědčil, nebo zadám zase stránka, cvičení ...
Hezký zbytek dne
jp
Žádné komentáře:
Okomentovat